Komentáře: Vrazi nebo hrdinové? Nebo obojí? Nebo ani jedno?

Od: Anonym

Anonym — Tue, 03 Aug 2021 06:21:57 +0000

Od: David

David — Fri, 04 Jan 2013 00:19:45 +0000

tu Havlovi. Také odstranění pokladníka Rošického je problematické. Spousta těchto lidí s režimem nesouhlasila, ale z existenčních důvodů a strachu o rodinu si nemohla dovolit mu odporovat. Lidí, jako jsou bratři Mašínové, je a vždy bude málo. Nemůžeme chtít po každém, aby byl hrdinou, protože toto rozhodnutí s sebou vždy nese i určitou sobeckost. Bratři zanechali v Československu svou sestru, matku a babičku, které v důsledku jejich útěku musely vytrpět strašné věci a trpěly nesporně více, než jejich bratři. Ti museli o těchto následcích vědět, protože komunistický režim znali. Přesto jednali. Nakolik byly jejich činy motivovány láskou k vlasti a touhou jí pomoci a nakolik řekněme mužským sklonem k agresi, nenávistí k nepříteli či jen dobrodružným založením? To nikdo z nás nemůže posoudit, neboť nevidíme do jejich srdcí. Rozsoudí je jedině Bůh.

Od: David

David — Fri, 04 Jan 2013 00:15:52 +0000

Od: David

David — Fri, 04 Jan 2013 00:13:30 +0000

Od: David

David — Fri, 04 Jan 2013 00:13:09 +0000

Od: David

David — Fri, 04 Jan 2013 00:05:16 +0000

Současně musíme mít na paměti, že komunistický režim v padesátých letech neprojevoval stejně jako v letech šedesátých či sedmdesátých. Zatímco později šlo o reálný socialismus, který postupně rezignoval na svou reformovatelnost a už se „pouze“ snažil tu a onde umrtvit občanskou společnost, režim let padesátých mnohem aktivněji perzekvoval, zatýkal a popravoval. Tragická světová válka byla stále v živé paměti a existovala dokonce obava, že se brzy rozpoutá třetí světová válka. Později se ukázalo, že Stalin skutečně připravoval poslední, největší válku proti Západu, kdy si za tímto účelem v roce 1953 svolal ministry obrany socialistických zemí a předložil jim plány intenzivního zbrojení, které mělo východní blok připravit na válku. Nelze se divit, že v této atmosféře měli bratři Mašínové vybičované nervy. Nepochybuji rovněž o tom, že jejich přechod hranice s Německem byl opravdu hrdinný. Na druhou stranu se mi nelíbí jejich příliš suverénní vystupování a vymezování se např. vůči preziden

Od: anonym

anonym — Thu, 03 Jan 2013 23:55:08 +0000

garetu a o několik dní později mu poslal už ze zahraničí pohlednici s textem:“ Oskare, ty bídáku, víš, že jsi mi před několika dny tam a tam zapálil cigaretu?“… Představte si tu nesmírnou odvahu! Všichni tito muži byli odvážní a současně „naivní“, protože říšské ozbrojené složky byly skvěle vybavené a odbojáři jim nemohli unikat věčně. Naopak museli počítat s tím, že je každou chvíli může zatknout gestapo. Současně si nemohli dělat velké naděje, že svým izolovanými akcemi okupační režim svrhnou. Dělali to však pro svou lásku k vlasti a ze smyslu pro povinnost. Z takového prostředí vzešli bratři Mašínové. Proto jim nemám důvod jejich vlastenectví nevěřit. Pro ně byl komunismus jen další totalita, nepříliš odlišná od nacismu. Jejich postoj byl naprosto nesmiřitelný a myslím, že i jejich otec, kterého můžeme přirovnat ke komunisty popravenému Heliodoru Píkovi (oba váleční hrdinové-legionáři a nadto přátelé), by býval jednal stejně. Přiznám se, že musím obdivovat pevnost jejich postoje.

Od: David

David — Thu, 03 Jan 2013 23:45:00 +0000

Kdybych býval zastával prezidentský úřad, státní vyznamenání bych bratrům Mašínovým neudělil. Jejich počiny jsou plné protikladů a státní vyznamenání by mělo být uděleno tomu, jehož zásluhy společnost vcelku uznává. Určitě by však prospěla politiky iniciovaná společenská diskuse o tomto ambivalentním tématu. Dočkali jsme se jen ukvapeně a narychlo předaného vyznamenání, kterému žádná reflexe občanů nepředcházela. Předseda Topolánek zřejmě věděl, že by většina společnosti nesouhlasila a dost možná jej toto téma prostě nezajímalo. Bratři Mašínové byli válečné děti – jako malí kluci pomáhali za války ruským vojákům ukrývat zbraně. Podle mého názoru si musíme uvědomit, že jejich otec byl profesionální voják, československý vlastenec a hrdina odboje, který nacisty nenáviděl a který si dokonce vysloužil respekt svého nacistického mučitele. Jeden z členů jeho odbojové skupiny byl tak odvážný, že si, převlečen za říšského vojáka, nechal od jednoho z prominentních pražských gestapáků zapálit ci